Disky a kladiva

Hod diskem je jednou z disciplín, kterou převzala moderní atletika z antiky. Soutěžili v ní totiž už řečtí sportovci ve starověké Olympii. Známá je Myrónova socha diskobola, zachycující atleta právě při hodu diskem. Zajímavostí je, že podle jejího ztvárnění dokázal antickou diskařskou techniku rekonstruovat český sportovec František Janda – Suk (o němž jsme psali zde).

Bronzu odzvonilo

Nás ale tentokrát bude zajímat samotný disk. V antice se házelo těžkými bronzovými disky, některé z nich dokonce našli i archeologové. Vítězové pak často věnovali své disky s votivním nápisem do zdejší Diovy svatyně. Dnes se vyrábějí disky z různých materiálů, především ze dřeva, plastu či dokonce uhlíkových vláken. Soutěžní disky jsou obvykle duté, s kovovým středem a okrajem. Kovové  části dodávají disku nejen odolnost, ale i požadovanou hmotnost. Ta je u mužského disku stanovena při průměru 220 mm na 2 kg, ženy házejí menším diskem o průměru 182 mm a hmotnosti 1 kg. Vyrábějí se i disky z tvrzené gumy, které se ale používají především při tréninku nebo v některých nižších soutěžích.

Kde ženy vládnou

A tady se dostáváme k zajímavé perličce. Současný světový rekord v hodu diskem je totiž 74,35 m a vytvořil ho v roce 2024 litevský závodník Mykolas Alekna. Jenže stále platný světový  rekord v hodu diskem u žen je z roku 1988, kdy východoněmecká atletka Gabriele Reinischová poslal svůj disk do vzdálenosti 76,8 metu. To znamená, že hod diskem je jednou z mála disciplín, kde má ženský rekord vyšší hodnotu než mužský. Byť, jak víme, ženy házejí lehčím náčiním. Zajímavé je, že rekord Gabriele Reinischové nedokázala za celých 36 let ještě žádná diskařka překonat.

Z českých atletů je držitelem nejlepšího diskařského výkonu fenomenální Imrich Bugár, závodník pražské Dukly, mistr světa i Evropy a stříbrný olympijský medailista. Jeho národní rekord, kterého dosáhl v roce  1985 v kalifornském San José, má hodnotu 71,26 m. Dlouhodobé tabulce českých žen kraluje již od roku 1984 (tedy rovných 40 let!) Zdeňka Šilhavá, atletka tehdejšího oddílu Rudá hvězda Praha (dnes PVK Praha), která na závodech v Nitře hodila 74,56 m. Tehdy šlo zároveň o světový rekord.

Nahlédněme také do dlouhodobých tabulek atletického oddílu FOSFA Lokomotiva Břeclav. V nich se dozvíme, že z břeclavských atletů zaznamenal nejdelší hod diskem Lukáš Brenn. Svůj osobní rekord zaznamenal v roce 2013 v Praze, kde hodil 48,79 m. Mezi ženami Lokomotivy je od roku 2016 držitelkou nejlepšího výkonu Leona Vargová – v Třinci její disk dolétl do vzdálenosti 42,18 m.

V areálu na Lokači ale byli diváci svědky ještě lepších výkonů. Již zmiňovaný Imrich Bugár zde v září roku 1990 hodil 63,46 m. Rekord stadionu mezi ženami zaznamenala v roce 2021 Kirsty Law z TJ Dukla Praha – má hodnotu 56,39 m.

Foto: Shutterstock.com

Skotský vynález

Jestliže disk zdědila moderní atletika ještě z antických dob, pak u hodu kladivem je tomu jinak. Kladivo se na sportoviště dostalo úplně z opačného konce Evropy, totiž ze Skotska. I když tedy „kladivo“… V tom, čím dnes závodníci  házejí, by kladivo hledal asi jen málokdo. Tato disciplína se ale skutečně vyvinula z hodu těžkým kovářským kladivem. Její historie je ve Skotsku opředena legendami, které sahají až k bájnému hrdinovi keltských bájí Cúchulainnovi.

Angličanům navzdory

Pravda ale bude mnohem prostší: během opakované anglické okupace Skotska zakazovali Angličané Skotům nosit zbraně (naposledy po porážce povstání roku 1746). A to dokonce pod trestem smrti. Pokud se chtěli horalé cvičit v bojových dovednostech, museli tak činit s náhradním náčiním. A tak vznikly dodnes oblíbené skotské hry, jejichž součástí je právě i hod kladivem. Ale jak se ze skotských her dostalo kladivo na atletické stadiony? V roce 1889 viděl zakladatel novodobých olympijských her Pierre de Coubertin skotské hry na světové výstavě v Paříži a hod kladivem jej nadchl natolik, že se ho rozhodl zařadit na program olympiády. Poprvé se kladivem házelo pod olympijskými kruhy už v roce 1900.

Roztoč to!

Jak už jsme řekli, původně se na skotské vysočině házelo opravdu tím nejtěžším kovářským kladivem, nazývaným „perlík“. Protože ale nešlo ani tak o tvar železné části, jako spíš o její hmotnost, nahradila kladivo na konci násady železná nebo kamenná koule. V této podobě se hází na skotských hrách kladivem dodnes.

Na olympiádu ale vstoupilo kladivo v trochu jiné podobě, kterou si v podstatě podrželo dodnes. Železná koule není na pevné násadě, ale na struně (drátu), opatřené na konci držadlem. Hmotnost kompletního náčiní je 7,26 kg u mužů a 4 kg u žen. Pokud by vám nešlo na rozum, proč, váží mužské kladivo právě 7,26 kg a ne třeba 7 či 7,5  kg, pak vězte, že je to metrický ekvivalent váhy pěkně kulatých 16 anglických liber… Nejdelší přípustná délka struny je 122 cm. Spodní hranice stanovena není, ale čím kratší struna, tím kratší hod, takže závodníci by byli sami proti sobě. Při samotném hodu se totiž kladiváři roztočí a kladivo hází za použití odstředivé síly. Není divu, že při hodech tak těžkým předmětem na tak velké vzdálenosti musí být kladiváři umístěni ve speciální kleci, která chrání diváky a ostatní sportovce a neumožňuje vrhnout kladivem jinam, než do přesně stanovené výseče.

Sportovci v kleci

Jistě vás zajímají rekordy. Ty světové drží mezi muži sovětský reprezentant Jurij G. Sedych (v roce 1986 hodil 86,74 m) a mezi ženami Polka Anita Włodarczyková (82,98 m v roce 2016).

Tuzemský rekord mezi muži patří od roku 1999 Vladimíru Maškovi, závodníku oddílu LIAZ Jablonec nad Nisou, který na mítinku v Pacově hodil kladivem do vzdálenosti 81,28 m. Mezi ženami je držitelkou českého rekordu Kateřina Šafránková ze Sokola Kolín. Na domácím stadionu poslala v roce 2016 čtyřkilogramové kladivo do vzdálenosti 72,47 m.

A jak si s tímto náčiním rozumí břeclavští atleti? Z dlouhodobých tabulek vyplývá, že i v této disciplíně dosáhnul nejlepšího výkonu mezi muži Lukáš Brenn – na závodech v Třinci v roce 2014 hodil diskem do vzdálenosti 44,34 m. V ženské kategorii je pak od roku 2013 držitelkou oddílového rekordu Adriana Bzirská, která si rovněž v Třinci připsala do tabulek hod o délce 40,29 m.

A jaké nejdelší hody mohli vidět diváci na břeclavském stadionu? Vězte, že 25. 8.  2007 byli svědky toho, jak Pavel Sedláček z AK Kroměříž hodil 74,39 m. O tři roky a tři dny později pak tleskali Tereze Králové z oddílu Hvězda SKP Pardubice, jejíž kladivo doletělo do vzdálenosti 65,63 m.