Zima? Atleti nespí, tuží se v hale

Jedním ze sportů, které se ze své podstaty provozují pod širým nebem, je i lehká atletika. Jen považte, copak by se pod nějakou střechu vešly závody v hodu oštěpem, kde současný rekord činí více než 98 metrů?  Nebo hod kladivem, tam je rekord skoro 87 metrů? A to ani nemluvíme o možnosti, že by nějaký borec světový rekord dokonce překonal! A co takový běh na 10 000 metrů? Ten by na okruhu běžcům pořádně zamotal hlavu… Znamená to tedy, že atleti v zimě spí? Nebo jen posilují, případně trénují v tělocvičnách? Kdepak, už dávno přišli na způsob, jak závodit i v zimě. A dokonce pořádají i celá mistrovství!

Řeč je o tzv. halové atletice. Jak už název napovídá, odehrávají se všechny soutěže v krytých a vyhřívaných halách. Ale jak se tam tedy atleti vejdou se svými oštěpy, disky a kladivy? Nijak. Prostě všechny tyto házecí soutěže z halových klání vyškrtli. Lehkoatletických disciplín zůstává i tak dost. Ostatně v halách se koná i vrh koulí, protože pro ten se dají vytvořit bezpečné podmínky. Současný rekord 23, 56 metrů lze i v hale překonat v podstatě bez rizika a hlavně – koule při vrhu letí po výrazně nižší trajektorii, než ostatní lehkoatletické náčiní. A pak je tu ještě jedna disciplína, kterou v halách neuvidíte: překážkový běh na 3000 metrů. Jeho součástí jsou totiž i vodní příkopy, které se na krytých sportovištích neinstalují.

Ale jinak se pod střechami hal soutěží opravdu ve všech lehkoatletických disciplínách: bězích na krátké, střední i dlouhé tratě, štafetovém běhu (halový ovál má sice jen 200 metrů oproti obvyklým 400 metrů na stadionech, ale atleti si ho prostě jen oběhnou vícekrát, to nepředstavuje problém), ve skoku do výšky, do dálky, o tyči i v trojskoku, v pětiboji a sedmiboji. Ano, správně, v pětiboji a sedmiboji. Halový pětiboj pro ženy a sedmiboj pro muže jsou obdobou klasického desetiboje, ale bez těch disciplín, které se v omezeném prostoru hal provozovat nedají. Specifické podmínky krytých sportovišť také vedly k tomu, že halová atletika má své vlastní rekordy, které jsou, zpravidla, o něco nižší (u vrhu a skoků) či naopak vyšší (u běhů), než je tomu při klasických závodech pod širým nebem. Od roku 1966 se pořádá halové mistrovství Evropy, od roku 1985 i mistrovsví světa.

Halová sezóna začíná vždy po novém roce, i když mládežnické závody se konají už v prosinci. Halových soutěží se pravidelně účastní i mladí sportovci klubu lokomotiva FOSFA Břeclav, o jejichž výsledcích vás budeme samozřejmě informovat. Letošní sezóna je ale důležitá i proto, že na počátku března 2024 se uskuteční halové mistrovství světa v atletice, které bude hostit skotský Glasgow. A protože klasické  mistrovství světa se bude konat až  roku  2025, bude právě halový šampionát největší světovou lehkoatletickou událostí příštího roku.