Za pingpongem přes půl světa

Christophere, jaká jsou tvoje dosavadní zkušenosti se stolním tenisem?

Stolní tenis hraju už tři roky, tedy od 15 let. Velkou zkušeností pro mě byla devítiměsíční stáž na pingpongové akademii v Korejské republice. Ta mi dala opravu hodně.

Proč sis vybral zrovna stolní tenis?

Přivedl mě k němu táta, sám je aktivní hráč. A já jsem si tu hru pak oblíbil.

Hrál jsi na Novém Zélandu i nějaké turnaje?

Ano, hrál jsem v národní soutěži, dostal jsem se dokonce mezi osm nejlepších hráčů.

Proč ses rozhodl přijet právě do České republiky?

Pochází odtud moje maminka, takže, mám tady část rodiny. Takže jsem ji přijel navštívit, naučit se česky a zároveň trénovat stolní tenis.

Znamená to, že v České republice nejsi poprvé?

Ano, jezdili jsme sem na prázdniny, a teď, když jsem skočil střední školu, jsme se s rodiči dohodli, že tu zůstanu celý rok.

Co si slibuješ od celoročního trénování u nás?

Určitě to, že se podstatně zlepším ve hře.

Christopher Fenwick

Foto: Hana Březovičová

Sehrál ve tvém rozhodnutí roli i trenér Ivo Mikulec?

Ano, pan Mikulec mě trénoval už na Novém Zélandu, a když se pak vrátil do České republiky, rozhodl jsem se toho využít. Protože je ideální, když mě povede trenér, se kterým se už známe.

Co se vůbec ví na Novém Zélandu o Česku?

Skoro nic, snad jen to, že Češi mají rádi pivo.

Jak se liší stolní tenis na Zélandu a u nás?

Hlavně tím, že tady v Evropě je daleko víc příležitostí si zahrát na turnajích, je tu daleko víc soutěží. Takže se tu stolní tenis dá hrát i profesionálně, to na Novém Zélandu v podstatě nejde. A je velmi těžké sehnat peníze i na to, aby člověk mohl jet na mezinárodní turnaje do ciziny.

Můžeš porovnat i český a korejský stolní tenis. Jak se liší?

Korejci daleko víc trénují. I šest hodin denně šest dní v týdnu. To jsem zažil na vlastní kůži, když jsem tam byl na stáži.

Budeš v České republice také studovat?

Ne, přijel jsem opravdu jen kvůli stolnímu tenisu. Dávám si takovou přestávku mezi střední a vysokou školou. Ale mám v plánu jít ještě studovat na univerzitu.

Když už jsme u těch plánů, hodláš se na Nový Zéland vrátit?

To ještě uvidím. Podle toho, jak se mi tady bude líbit a jak se zlepším ve stolním tenise.  Vlastně momentálně je celá moje rodina v Evropě, táta pracuje v Německu, tak potom možná zamířím tam. Samozřejmě také kvůli stolnímu tenisu.

A jaké jsou tvoje sportovní plány do budoucna?

Velmi rád bych chtěl být jedou profesionální hráč stolního tenisu. To je asi můj největší cíl.