Od prvních podání po evropské zlato. V Břeclavi se rodí velké volejbalové příběhy

Jeden pohár, dlouhá cesta

Když čeští volejbalisté po finálové výhře nad Itálií zvedli nad hlavu pohár pro mistry Evropy do 22 let, většina fanoušků viděla několik minut radosti. Mezi novými evropskými šampiony stál i odchovanec FOSFA Lokomotiva Břeclav Antonín Klimeš.

Na první pohled je to příběh jedné medaile. Za evropským zlatem ale nejsou jen povedené zápasy v Portugalsku. Jsou za ním roky pravidelných tréninků, stovky hodin v hale, podpora trenérů, spoluhráčů i rodiny i vítězství a porážky, které naučí znovu vstát a pokračovat dál. Právě díky tomu dnes Antonín Klimeš sbírá zkušenosti také v mužské reprezentaci.

Reprezentační dres není náhoda

Během léta dostala důvěru reprezentačních trenérů také Magdalena Bukovská, která byla součástí české ženské reprezentace při závěrečném turnaji Ligy národů v srbském Bělehradě. Každou minutou na palubovce potvrzovala, že mezi nejlepší české volejbalistky patří právem. Svou šanci využila naplno. V utkání proti Nizozemsku zaznamenala deset bodů a patřila k nejvýraznějším českým hráčkám.

Také její reprezentační cesta je výsledkem let poctivého tréninku, disciplíny a odhodlání. Reprezentační dres tak není náhodou, ale přirozeným vyústěním dlouhodobé práce.

Foto: Česká volejbalová reprezentace

Každá cesta začíná prvním podáním

Reprezentační úspěchy jsou vrcholem celé sportovní cesty. Ta ale začíná mnohem dříve. Stejnou radost z prvních vítězství dnes zažívají nejmladší volejbalisté FOSFA Lokomotiva Břeclav. Ti během uplynulé sezony ovládli turnaj v minivolejbalu a ukázali, že budoucnost břeclavského volejbalu stojí na pevných základech. Skvělou sezonu za sebou mají také kadetky B, které suverénně zvítězily ve finálovém turnaji krajského přeboru.

Inspirací pro nejmladší hráče a hráčky je také ambasadorka projektu FOSFA Sport Adéla Hrabětová, která se letos představila na Olympiádě dětí a mládeže i FOSFA Olympiádě břeclavských škol. I její příběh ukazuje, že cesta na velké sportovní akce nezačíná na vrcholných turnajích, ale na trénincích, kde se krok za krokem budují dovednosti, sebevědomí i charakter.

To nejcennější se nedá pověsit na krk

Od prvních volejbalových krůčků až po reprezentační dres vede v Břeclavi jedna společná cesta. Na jejím začátku stojí radost ze hry, první úspěchy i první porážky. Postupně přibývají zkušenosti, nové výzvy a také lidé, kteří mladým sportovcům pomáhají růst – trenéři, spoluhráči i rodiče. Právě díky nim dnes nejsou evropské zlato Antonína Klimeše ani reprezentační výkony Magdaleny Bukovské výjimečnými příběhy, ale důkazem, že dlouhodobá práce s mládeží má smysl.

Medaile, poháry nebo reprezentační dresy jsou okamžiky, na které se nezapomíná. To nejcennější ale nevzniká při závěrečném hvizdu. Rodí se během každého tréninku, v odvaze překonávat vlastní limity, v respektu k soupeři i ve schopnosti táhnout za jeden provaz.

Když dnes fanoušci sledují Antonína Klimeše na evropském vrcholu nebo Magdalenu Bukovskou v české reprezentaci, vidí jen poslední kapitolu jejich příběhu. Ta první se začala psát mnohem dříve – na břeclavské palubovce. A právě tam se rodí další generace volejbalistů, kteří jednou mohou pokračovat v jejich

NA HŘIŠTI I MIMO NĚJ, POJĎ DO TOHO FAIR PLAY!