Snažíme se u dětí vzbudit lásku k hokeji

Pane Bazalo, mohl byste na úvod shrnout svoji hráčskou dráhu? V kolika letech jste začal s hokejem a co vás ke hře přivedlo?

S hokejem jsem začal už ve čtyřech letech. Přivedl mě k němu můj táta, který mě podporoval nejen a počátku, ale po celu moji hokejovou kariéru.

Jakými týmy jste během své kariéry prošel a na který z nich vzpomínáte nejraději?

Nejvíce času jsem strávil v mládežnických letech ve Znojmě, odkud mám také nejvíc vzpomínek a zážitků. Je to místo, kde jsem doma, a rád bych se tam jednou vrátil. V dorostu jsem také rok působil ve Warriors Brno, potom jsem hrál v mužích za Moravské Budějovice a Žďár nad Sázavou. Teď už čtvrtým rokem hraji univerzitní soutěž za Masarykovu univerzitu.

Jako hráč nastupuje Mirek Bazala za tým Masarykovy univerzity

Foto: archiv Mirka Bazaly

Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?

Největším úspěchem a zároveň nezapomenutelným zážitkem pro mě byla utkání v dresu HC MUNI. Každý rok dokážeme udělat z některých zápasů obrovskou událost, a hlavně derby s VUT bývají neskutečná. Už čtyři roky po sobě na ně vyprodáváme halu s kapacitou osm tisíc fanoušků. Atmosféra, kterou vytvoří, je naprosto neuvěřitelná, a pro většinu z nás je to zážitek na celý život.

Stále tedy aktivně hrajete. Jaké máte jako hráč sny a plány?

Skloubit práci trenéra, studium a hokej je občas náročné. Naše liga se stále posouvá kupředu a vyžaduje stále více času. Jsem ale vděčný, že se tomu všemu můžu věnovat, protože mě to naplňuje. Doufám, že v tom budu moci pokračovat ještě nějakou dobu, než dokončím studium.

Proč jste se rozhodl i pro dráhu trenéra?

Mám tři mladší sourozence, a práce s dětmi mě vždy bavila. Já mám radost, když vidím jejich radost z pohybu. První trenérské zkušenosti jsem získal už jako dorostenec a nadchlo mě to.

Co vás přivedlo do Břeclavi?

Potřeboval jsem novou výzvu, která by mě naplňovala. Nový impuls a zároveň prostor, kde bych se sám mohl rozvíjet. V Břeclavi jsem dostal důvěru a prostor dělat věci po svém. Tuto důvěru se snažím vracet skrze svoji práci.

Teď se vás zeptám jako trenéra: V kolika letech je nejlepší začít s hokejem?

To je velmi individuální. Obecně se za optimální věk považuje 3 až 5 let. Ale ani pozdější začátek nemusí být špatný. U nás v klubu dáváme všem stejnou šanci.

Dá se už v útlém věku poznat, z koho vyroste špičkový hokejista, nebo jsou pozdější kvality přímo úměrné tréninkové dřině?

Talent je jeden ze základních aspektů špičkového sportovce. Nicméně být v útlém věku lepší než ostatní nic neznamená. Většinou se o úspěchu rozhoduje až později. Vliv na to mají kromě talentu a dřiny také věci jako je genetická výbava, zdraví, podpora rodiny či mentální odolnost.

Jak probíhají tréninky nejmladších hokejistů? Čím jsou specifické, čím se liší od vyšších věkových kategorií?

U těch nejmenších se snažíme především vzbudit lásku k hokeji. Základem je, aby se děti na každý trénink těšily a měly ke sportu pevné pouto. Proto si s nimi hrajeme, ale zároveň je pomocí zábavy učíme základy bruslení a dovednosti, které budou rozvíjet ve vyšších věkových kategoriích.

Co, pokud jde o trénink, považujete u mladých hokejistů za klíčové?

Klíčové jsou snaha a chuť se zlepšovat. Musím říci, že všichni, které trénujeme, k tomu přistupují poctivě a snaží se být co nejlepší. Rozvíjíme již získané dovednosti, učíme se nové věci a zároveň se snažíme vštěpovat hráčům základy pro život. Kromě toho, že chceme vychovat úspěšné sportovce, usilujeme také o to, aby z nich vyrostli slušní a úspěšní lidé.

Kolik hráčů má Břeclav v nejmladších kategoriích a kolik z nich jsou dívky?

V nejmladších kategoriích máme i velké zastoupení dívek, což mě příjemně překvapuje, protože zájem o hokej je u dívek v Břeclavi skutečně silný. Co se týče počtu, snažíme se, aby každý ročník měl dostatečný počet dětí pro fungování samostatné věkové kategorie.

Jak často trénují nejmladší lvíčata? Považujete toto penzum za optimální, nebo byste si představoval častější tréninky?

Tréninky mívají třikrát týdně ve středu, v sobotu a v neděli, což je myslím ideální. Děti zároveň mají i jiné kroužky a koníčky. Pro všeobecný rozvoj dítěte je to velmi důležité a náš klub to plně podporuje.

Mají hráčky nějaké úlevy, nebo se v tomto věku musí ve všem vyrovnat klukům?

Pro naše dívky žádné úlevy neplatí, protože jsou stejnými členy týmu jako kluci. Neděláme žádné rozdíly. Ženský hokej je na vzestupu a úroveň hráček se každý rok zvyšuje. Sám jsem součástí projektu „Dívčí hokej.“ V rámci něj pořádáme celoročně akce pro dívky, včetně turnajů, kde mají možnost se porovnávat i s mezinárodní konkurencí, včetně zámořských týmů. Pořádáme také kempy pro ty nejmenší a snažíme se propojovat holky napříč republikou, abychom vytvořili nové vztahy.

Jak hodnotíte úroveň a výkony svých břeclavských svěřenců? Jsou mezi nimi nějaké výjimečné talenty, nebo je ta kvalita spíš týmová?

Výsledky pro mě nejsou až tak důležité. Za hlavní považuji bojovnost a týmovost. V tomhle ohledu jsou naši mladí hokejisté naprosto skvělí. Každý trénink vnímám jejich posun kupředu.

Jaké cíle má břeclavský klub, pokud jde o nejmladší kategorie? Jak pro tuto sezonu, tak i dlouhodobě.

Pro tuto sezonu jsme se zaměřili zejména na nábor nových členů. Máme nový systém školiček bruslení, kde se nám vystřídá za celou sezónu většina školek z Břeclavska. Věříme, že tento program ukáže případným zájemcům, jaká je s námi zábava, a že členové do naší přípravky tak budou i nadále přibývat.