Natálie Jarošová: Hokej je pro mě dřina i relax

Natálie, při galavečeru FOSFA Sport Awards 2024 jsi obdržela ocenění „VÝJIMEČNOST“. Pověz nám, čím sis ho zasloužila.

Myslím, že jsem si ocenění za výjimečnost zasloužila tím, že není úplně obvyklé hrát deset minut se zlomenou klíční kostí a v bolesti. Nejvíc mě mrzelo, že zápas nemůžu dohrát a že nebudu moct dva měsíce na led.

Jako svůj sport sis vybrala hokej. Proč právě ten a kdo tě k němu přivedl?

Jednou mě vzal taťka na zápas břeclavského A týmu a řekla jsem, že se chci naučit bruslit a hrát hokej jako ti velcí chlapi. Nějak jsem už u toho zůstala.

Uvažovala jsi také o jiném sportu?

Hokej není jediný sport, který dělám. Věnuji se také fotbalu na pozici gólmanky a věnuji se aktivně psím sportům. O ničem jiném neuvažuji.

Své zápasy hrajete většinou ve smíšených týmech. Je pro tebe náročné v takovém kolektivu sportovat, nebo naopak je to pozitivní zkušenost?

Hraji pouze s klukama a vyhovuje mi to mnohem víc než hraní s holkama. S holkama jezdím hrát hokej mimo klub. Je to hlavně o zvyku. Ale s klukama je to super.

Máš svůj sportovní či hokejový vzor? Pokud ano, o jakého sportovce jde?

Vzor přímo nemám, ale motivuje mě trenér Petr Coufal, který mě ve všem podporuje, a trenér Marek Göndör, jak už jsem říkala na galavečeru.

VÝJIMEČNÉ Natálii Jarošové zima při fotografování samozřejmě tolik nevadila

Foto: FOSFA Sport

Chtěla bys u hokeje vydržet a třeba se mu v budoucnu věnovat profesionálně?

Já takhle dopředu moc nepřemýšlím, ale určitě bych se novým zkušenostem nebránila.

Jaký je tvůj největší sportovní sen?

Vím, že je to asi neobvyklé, ale přeji si, abychom s klukama zůstali v kontaktu, i kdyby někdy odešli do jiných týmů.

Co pro tebe jako pro mladého člověka znamená sousloví FAIR PLAY? Snažíš se pozitivně ovlivňovat své okolí, aby také vyznávalo tyto hodnoty?

Když se řekne FAIR PLAY, tak si představím čest a úctu k soupeři. Podporu, komunikaci a spoustu dalšího. Myslím si, že FAIR PLAY je důležité v životě i ve sportu.

Zažila jsi ve sportu situaci, kdy ses musela zachovat správně bez ohledu na skóre nebo následky?

Bohužel jsou tyhle situace součástí nejen hokeje, ale i všech ostatních sportů. A setkávám se s nimi skoro pořád.

Jak bojuješ s leností, či nechutí do tréninků či zápasů? Máš nějaký osvědčený recept?

Před nějakou dobou jsem problém s leností vůbec neměla. Teď už je to sice trochu horší, ale beru to tak, že mě posune dál každý trénink. I ten, co mě nebavil.

Co bys vzkázala svým vrstevníkům, kteří po hokeji pokukují?

Vzkázala bych všem hlavně to, že hokej je skvělý, těžký a občas i nespravedlivý sport. Je to sport, který je náročný psychicky i fyzicky, ale když na sobě budete makat, tak to půjde. Hlavní je respektovat tým a nedělat v týmu problémy.

Sleduješ dospělé české reprezentace? Chtěla by sis někdy zahrát zápas „se lvíčkem na prsou?“

Ač je to divné, tak hokej v televizi mě nebaví. Buď ho musím hrát, nebo se na něj dívat naživo. Já s lvíčkem na prsou hraji, a sice s břeclavským, ten je pro mě momentálně ten nejdůležitější.

Jak se vám v aktuální sezoně daří jako týmu?

Týmu se především na začátku sezony dařilo dobře. Zásluhou trenéra, který nás spojil v jeden tým a dbal na to, abychom hráli FAIR PLAY, jsme se fyzicky i psychicky posunuli. Za to mu moc děkuji.

Jak nejraději relaxuješ a doporučila bys tento recept i svým vrstevníkům? 

Relax v hokeji je pro mě takové trošku neznámé slovo. Mám ráda třeba procházky se psem, nebo chodím podporovat mladší kategorie. A celkově se tak nějak pohybuji po zimáku. Protože hokej je takový můj relax.