Účast českých hráčů zajišťuje agentura Overseas Hockey Agency a jde o program, který se každoročně koná v jarních a letních měsících v kanadském městě Cochrane v blízkosti Calgary. Na školáky čeká pořádná porce tréninků na ledě, na suchu i v posilovnách, a to pod vedením českých i kanadských trenérů. Ubytovaní jsou v místních rodinách, a tak se zdokonalí nejen v hokejových dovednostech, ale i v angličtině. Nakonec své nově nabyté zkušenosti zúročí v turnaji.
Letošní Jarní školy se zúčastnilo na sedm desítek mladých hráčů z celé Evropy ve věku od patnácti do osmnácti let. Břeclavští hráči dostali nabídku k účasti od vsetínského trenéra Miroslava Baruse. Každoročně si vytipuje talenty a účast na jedinečné akci jim doporučí. HC Lvi Fosfa Břeclav letos reprezentovali útočníci Dominik Meissner a Jakub Lorenc společně s obránci Damiánem Slovákem a Filipem Kaňou.
Dominika a Jakuba se nám podařilo zastihnout hned po jejich návratu, můžou se tak podělit o své čerstvé zážitky.
Co vás v Kanadě nejvíce překvapilo?
Dominik: Úplně nejvíc asi chování lidí, všichni tam byli velmi milí. Třeba v rodině – když jsme něco nechápali, tak to řekli jinak, abychom to pochopili. Úžasný zážitek také byl, když nás soused jednou večer pozval do své garáže, ve které nám ukázal svou sbírku hokejových dresů. Nakonec nám řekl, ať si některý vybereme.
Jakub: A ještě nám navíc ugriloval burgery.
Pochutnali jste si?
J: Ano, byla to skvělá párty.
A jaký dres jste si vybrali?
D: Vybral jsem si Student Detroite.
J: A já Toronto.
Bydleli jste spolu?
D: Ano, každá rodina hostila tři kluky.
Jak vám šlo dorozumívání v angličtině?
J: Já jsem problém neměl, dorozuměl jsem se v pohodě.
D: Já jsem rozuměl, jen to mluvení bylo trochu horší.
Teď už se zaměřme na samotný hokej. Jaké byly vaše první postřehy z kanadské hry?
J: Všichni to tam berou velmi vážně, trenéři i hráči. Všechno dělají naplno a je vidět, že tomu rozumí.
D: Hraje se tam jiný hokej než u nás, je mnohem tvrdší.
Co jste z kanadské hokejové techniky neznali, do té doby neuměli?
J: Třeba větší stabilitu na bruslích a udržet se na nich za každou cenu. U toho přijímat střely a zpracovávat přihrávky, ať jsou sebeprudší. Kanaďané střílí hodně často a snaží se o dorážky.
D: I trenér říkal, že na Slovensku a v Česku hledáme nahrávku do prázdné brány, ale v Kanadě to střílí z každého úhlu a snaží se puk do brány dostat za každou cenu. Chtějí využít každou, i sebemenší šanci.
J: Hlavně tam mají menší hřiště, takže hra je výrazně rychlejší.
Během těch čtyř týdnů jste si samozřejmě našli čas i na odpočinek. Co jste ve volných dnech dělali?
D: Hodně jsme cestovali. V Kanadě je úplně jiná příroda než v Česku. Samé hory, jezera, řeky. Nejvíc se mi líbilo v národním parku.
J: Vyzkoušeli jsme si i plavbu na kajacích. To jsem si užíval asi nejvíc.
Co vám pobyt v Kanadě dal? A jeli byste znovu, kdyby to šlo?
D: Hlavně jsme se zdokonalili v angličtině a naučili se jinou hru hokeje, než na kterou jsme zvyklí z Česka nebo Slovenska. Jsem moc rád, že jsme dostali šanci tam jet.
J: Samozřejmě, že bych jel znovu. Po návratu nám rodina napsala, že by nás zase ráda někdy viděla.
Jak dopadl turnaj, ve kterém jste své nové dovednosti prověřili?
J: Rozdělili nás do čtyř družstev, která hrála proti sebe.
D: Měli jsme trochu smůlu…
J: Ale aspoň nám zůstaly dresy, které jsou opravdu pěkné…
Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se… Co plánujete do budoucna?
D: Udržet si fyzičku, co nejvíc trénovat.
J: Musíme se snažit, abychom byli lepší než hráči v Kanadě.