V letošním roce proběhnou letní olympijské hry v Paříži bez účasti našich volejbalistů a volejbalistek. A tak si alespoň můžeme připomenout kulaté výročí slavného olympijského vystoupení jejich předchůdců.
08. ledna 2024
Jakub Jukl
Volejbal
Aktuality
Hvězdná hodina našeho volejbalu
Foto: Shutterstock.com
Psal se rok 1964 a olympiáda se konala na druhém konci světa, v japonském Tokiu. A poprvé v historii se na ní představil i nový olympijský sport – volejbal. Naši hráči nemohli chybět.
V tehdejším Československu měl volejbal dlouhou a úspěšnou tradici. Vždyť první volejbalové mistrovství světa se konalo roku 1949 v Praze a naši hráči tu vybojovali stříbrné medaile. I na dalších čtyřech mistrovstvích jsme bojovali o zlato a roku 1956 jsme titul mistrů světa opravdu získali. Největším soupeřem československých hráčů byl tým tehdejšího Sovětského svazu.
Jenže každá slavná éra končí. Po mistrovství světa v roce 1962 došlo v reprezentačním týmu k obměně generací a v následující sezóně byl její výkony velkým zklamáním. Na mistrovství Evropy v rumunské Bukurešti se naši volejbalisté umístili na dosud nejhorším 5. místě.
Důležité ovšem bylo, že se jim podařilo kvalifikovat se na olympijské hry. A tak volejbalisté vyrazili v říjnu 1964 do Tokia, i když po rozpačitých výkonech z předchozího roku od nich nikdo zázraky nečekal. Ale naši sportovci dokázali překvapit.
Do olympijského turnaje v hale Komazawa nastoupilo deset družstev. Protože tehdy nebylo příliš zvykem hrát soutěže vyřazovacím způsobem, hrál každý s každým a na konci rozhodl počet získaných bodů za vítězství a remízy. K prvnímu olympijskému utkání ve své historii nastoupili českoslovenští volejbalisté proti Maďarsku, které zdolali po dramatické pětisetové bitvě. Totéž se opakovalo při druhém zápase s Bulharskem. Ale naši si začali věřit. Dalších šest utkání vyhráli již s přehledem. Zbývalo to poslední, v němž nastoupili proti svému největšímu soupeři, týmu Sovětského svazu. Obě mužstva měla nejvyšší počet bodů v turnaji a všichni věděli, že tady se bude hrát o zlato.
Sověti měli drtivý nástup. Získali pro sebe první dva sety. Ale naši hráči se nezlomili. Podařilo se jim vývoj utkání zvrátit a další dva sety vybojovali pro sebe. Došlo tak k rozhodující páté sadě. Naši bojovali jako lvi, ale nakonec se z vítězství radovali Sověti.
Při závěrečném bodovém vyhodnocení došlo k zajímavé situaci, protože první tři týmy, Sovětský svaz, Československo a Japonsko měly shodný počet bodů. Rozhodovaly tedy vyhrané sety, které určily i konečné pořadí: zlato brali Sověti, naši volejbalisté stříbro a bronz zůstal doma, v Japonsku.
Československá pošta připomněla v roce 1964 účast našich volejbalistů na olympiádě poštovní známkou
Foto: Shutterstock.com
Olympijskou premiéru volejbalu v roce 1964 dodnes připomíná pomník před halou v Jokohamě
Foto: Shutterstock.com
Ačkoli nám tedy nejcennější kov o vlásek unikl, přesto pro nás bylo druhé místo obrovským úspěchem. Dodejme, že na něj českoslovenští volejbalisté dokázali navázat i na mistrovství světa o dva roky později, kdy jako domácí tým získali titul světových šampionů. V roce 1968 potom na olympijských hrách v Mexiku vybojovali třetí místo.
Minulost československého volejbalu je tedy skutečně slavná. Doufejme, že se na ni po skrovnějších výsledcích let minulých i současných podaří navázat a že přijde doba, kdy naši volejbalisté zase přivezou z letní olympiády nějakou tu medaili. Ještě nám do sbírky chybí zlatá.
