Narodí-li se někdo s postižením, může si stýskat. „Proč zrovna já?“ Od čtrnáctiletého Filipa Prchlíka ale takovou malomyslnost nečekejte. Svůj hendikep bere sportovně. Doslova. Dosahuje skvělých výsledků ve stolním tenise v barvách KST Fosfa LVA a věří, že zrovna on jednou zamíří na paralympiádu.
24. února 2023
Daniel Mrázek
Stolní tenis
Osobnosti FOSFA Sport
Proč ne zrovna já?
Filip je podle svého trenéra velký dříč
Foto: Hana Březovičová
Filip se narodil se vzácnou vrozenou malformační vadou charakterizovanou oboustranným chyběním vřetenních kostí, lékaři to označují jako TAR syndrom. Laicky řečeno – nemá plně vyvinuté ruce, přesto dokáže porážet zdravé soupeře. Naloží jim svou levačkou, kterou má podle svých slov šikovnější. Lahev limonády na oslavu si pak otevře pravou rukou. Tu má pro změnu silnější.
Kdy se v tobě zrodila láska ke stolnímu tenisu? A proč zrovna tento sport?
Chodili jsme s rodiči do restaurace, kde měli pingpongový stůl. Zalíbil se mi, to jsem byl v nějaké první, druhé třídě. Od třetí třídy až do šesté jsem chodil na pinec do školy, v sedmé třídě jsem nastoupil do klubu v Lednici.
Stolní tenis vyžaduje dlouholetý dril a nespočet tréninkových hodin za stolem i mimo něj. Jak dlouho hraješ a jaký máš momentálně tréninkový plán?
Hraju zhruba tři až čtyři hodiny denně. Můj tréninkový plán se neliší od ostatních kluků a holek z klubu. Dojdeme ke stolu, rozcvičíme se, potom si zapodáváme a hrajeme kombinace.
Svůj hendikep neřeším
Používáš nějaké kompenzační pomůcky, které ti při stolním tenise pomáhají?
Mám posilovací gumu. Kvůli zkráceným rukám se mi ramena ženou dopředu. Musím si tedy posilovat záda, abych ramena měl vzadu.
Jak hodnotíš trenéry a jejich přístup k vám svěřencům?
Suprově, vycházíme spolu velmi dobře. Jsme jako jedna velká rodina. Hodně se nám věnují, každý trenér nám řekne, co máme dělat jinak.
Kamarádi mu neřeknou jinak než Fifa
Foto: Hana Březovičová
Našlápnuto do repre
Věnuješ se i dalším sportům? A co jiné aktivity a koníčky?
Věnoval jsem se fotbalu, ale zrovna před pár týdny jsem s ním skončil. Chci se naplno věnovat stolnímu tenisu. Čtyři dny v týdnu mám trénink, v pátek mívám zápasy, v sobotu turnaje. Na nic jiného mi tedy čas nezbývá.
Prý máš přezdívku, kterou tě téměř všichni oslovují…
Jojo, kamarádi ve třídě i na pinecu mi říkají Fifa. Přezdívka vznikla na fotbale a mně se moc líbí.
Máš mezi stolními tenisty, či obecně sportovci, nějaký vzor? Čím ti imponuje?
Mezi sportovci mám nejradši fotbalistu Messiho, dobře se na něj kouká. A z ping pongu mám rád Davida Reitšpiese. Fascinuje mě svojí hrou, jak hraje.
Vypadá to, že v budoucnu můžeš zabojovat o paralympiádu. Jaký je to pocit?
Úžasný. Chtěl bych se dostat do reprezentace a bojovat na olympiádě s ostatními kluky, kteří mají postižení.
Co jsi ochotný tomu věnovat?
Všechno, co jde. Čas, všechno, co můžu dát. Je to můj hlavní cíl, co chci dokázat.
V březnu by ses měl účastnit českého para poháru. Jak se na to připravuješ? Těšíš se?
Určitě se moc těším. Příprava bude jako na každý jiný zápas, akorát to bude jen s postiženými. Moc se těším na to, až uvidím, jaké to je, s nimi hrát.
Pár slov Filipova trenéra Lukáše Vybírala
V první řadě musím říct, že Fifa je velký dříč a pinec ho strašně moc baví. Na každém tréninku jede na maximum a nevypustí jediný sprint. Za stolem hraje každý míček naplno a s vysokým nasazením, ať už to je zápas, nebo trénink. Rady a připomínky, které dostává od nás trenérů, se snaží zapracovávat do své hry, díky čemuž se neustále zlepšuje. Občas umí být taky pěkně tvrdohlavý, ale pokud s tím bude pracovat, tak je předpoklad, že by to v budoucnu mohl proměnit ve svou výhodu, protože stolní tenis je individuální sport a zachovat si svoji hlavu ve vypjatých situacích není vůbec jednoduché. Velmi oceňuji také jeho přístup k mladším, kteří hrají ping pong kratší dobu, a se kterými ochotně pomáhá jako sparing.
Celkově tedy hodnotím Fifu velmi pozitivně, a pokud by všichni svěřenci makali a poslouchali jako on, tak bych byl nejspokojenější trenér. Svojí pílí dokáže úplně bez problému nahradit hendikep, který má, a může tak úspěšně měřit síly i mezi zdravými.
Jelikož je to můj první hendikepovaný svěřenec, kterého trénuji, tak teprve zjišťuji, jak to v para reprezentaci všechno funguje. Od jednoho z reprezentačních trenérů mám informace, že aby byl konkurenceschopný na mezinárodní scéně, tak je potřeba, aby se dostal na úroveň krajských soutěží mezi dospělými (pozn.: tyto soutěže jsou určeny hlavně pro zdravé). Já osobně věřím, že Fifa má šanci se probojovat do reprezentace, a pokud bude pracovat na trénincích jak doposud, tak se od něj v budoucnu můžeme dočkat třeba i nějaké medaile z paralympiády. Ostatně už teď máme příslib od předsedy para stolního tenisu Jaroslava Hadravy, že již letos Filip dostane příležitost na mezinárodním juniorském turnaji a bude záviset jen na něm, jestli ji využije a stane se členem reprezentace.
Filip je hráčem KST FOSFA LVA
Foto: Hana Březovičová
