Kořeny hry nejsou v Kanadě
Za rodiště hokeje bývá obecně považována Kanada a počátky hry bývají datovány do období kolem roku 1800. Odborníci za kolébku považují poloostrov Nové Skotsko na nejvýchodnější výspě Kanady. Jenže některé záznamy hovoří o tom, že kořeny hokeje sahají časově i místně mnohem dál – hokej se prý vyvinul už na počátku 18. století ze hry „shinty“, po staletí hrané ve Skotsku. Každopádně první doložený halový zápas se opravdu odehrál v kanadském Montrealu v roce 1875.
Za puk vděčíme kravám
Hokej se původně hrál venku na zamrzlých jezerech a prakticky vším, co měli tehdejší hráči po ruce. Kupříkladu dnešní zahnuté hokejky se postupem let vyvinuly z někdejších rovných holí. A puk? Ne, nehrálo se zmrzlou žábou, jak kdysi zpíval Ivan Mládek, ale zmrzlým kravincem. Později se používaly rozříznuté lakrosové míčky. Dnešní puky jsou každopádně vyráběny z vulkanizované gumy a mají rozměry cca 7,5 x 2,5 cm. Hmotnost je 156-170 g. A věděli jste, že světovou velmocí ve výrobě puků je Česko, resp. Morava? S puky valašské společnosti Gufex se od roku 1999 hrálo každé mistroství světa. Jsou výjimečné tím, že nezanechávají stopy na mantinelech a plexisklech.
Takový malý kousek vulkanizované gumy, a kolik přinese emocí
Foto: Shutterstock.com
Z mrazáku na led
V zápasech NHL a dalších soutěžích jsou puky uchovávány na mrazu, aby tolik neskákaly a lépe se ovládaly. Mimochodem – do roku 1914 rozhodčí při rozehrávání puk vkládali mezi hole soupeřů. Neúnosný počet úrazů však vedl ke změně pravidel a došlo na vhazování, které známe dodnes.
Rychlost
Že je hokej rychlá hra, je patrné na první pohled. Tipli byste si ale rychlost, kterou se hokejisté na ledě pohybují? Mohou bruslit i kolem 48 km/hod.! A vystřelený puk může letět až 175km rychlostí, jak v roce 2015 dokázal obránce Zdeno Chára z Boston Bruins v dovednostní soutěži NHL All-Star. Tento původem slovenský hráč byl držitelem ještě dalšího rekordu – se svými 206 cm byl nejvyšším hráčem v NHL.
Na tenkém ledě
Byť to nemusí být na první pohled úplně patrné, hokejisté se pohybují na poměrně tenkém ledě. A to nikoli v přeneseném, ale pravém slova smyslu. Tloušťka ledu na profesionálních stadionech je cca 1,9 cm a teplota je -9 oC. Díky této poměrně slabé vrstvě voda rychleji zmrzne a led je tvrdší.
Břeclavská rolba se loni díky generálnímu partnerovi dočkala nového polepu
Foto: Hana Březovičová
U nás rolba, za mořem Zamboni
Stroji na upravování ledu se u nás běžně říká rolba. Američané by ovšem tomuto termínu nerozuměli. A dost možná by na vás koukali divně, i kdybyste použili oficiální překladů „ice resurfacer“. V USA a Kanadě totiž tomuto stroji málokdo řekne jinak než „Zamboni“. A to už od roku 1949. Tehdy totiž Frank Joseph Zamboni vymyslel (a na podvozku legendárního vojenského Jeepu Willys postavil) první stroj na úpravu ledové plochy. Rolba této proslulé značky upravuje led i na břeclavském stadionu.
Nejdelší hra
I ten, kdo se o hokej příliš nezajímá, ví, že standardní hra trvá 3×20 min čistého času. Jenže prodloužení mohou zápas pěkně natáhnout. Zatím nejdelší utkání v NHL sehráli v roce 1936 hokejisté týmů Detroit Red Wings a Montreal Maroons. Prodlužovalo se celkem šestkrát a utkání trvalo neuvěřitelných 176 minut, když ve 116. minutě prodloužení toto trápení ukončil gólem Mud Bruneteau z Red Wings.