Alexandr Hrabal: Vychováváme generaci, která chce být nejlepší

Dobrý den, pane předsedo. Začněme nově navázanou spoluprací s CU Bohemians Praha 1905, kterou osobně vyzkoušíte. Co jste konkrétně přijel řešit kromě trávníků, tréninku a případných stáží? Plánujete toto partnerství dále rozvíjet?

Společně s panem Svobodou, předsedou představenstva klubu, zde ladíme finální podobu výměnných pobytů, vzájemných zápasů i vzdělávacích aktivit, které jsou součástí naší dlouhodobé spolupráce. Pro mě osobně je velmi důležité, že během dne absolvuji dvě odborné stáže na trénincích předem domluvených kategorií. Povedou je trenéři, kteří se aktuálně připravují na získání profi licence, takže očekávám, že půjde o tréninky mimořádně přínosné a inspirativní.

Jedna z kategorií, kterých se stáže týkají, je U14 – tedy tým, který loni soutěžil ještě jako U13. Tuto věkovou kategorii právě vedu i v Břeclavi, a proto mě velmi zajímá, jak s ní kolegové v Bohemians pracují, jak tréninky strukturovaně vedou a jakým způsobem přistupují k rozvoji hráčů.

Kromě tréninkové části samozřejmě navštívíme i samotný zápas českého fotbalového poháru, který Klokani sehrají s Mladou Boleslaví. Bude to nejen příležitost k dalším jednáním, ale i k upevnění vztahů s lidmi, se kterými spolupracujeme. Současně využijeme setkání také k diskuzi o jednom z našich klíčových témat – výstavbě a modernizaci umělé trávy v Břeclavi.

Na projektu nové hrací plochy pracujeme intenzivně. Zvažujeme jak variantu revitalizace, tak úplné výměny povrchu. Je to pro nás naprosto zásadní věc a momentálně problém číslo jedna. Vzhledem k počtu týmů, které dnes v klubu působí, už stávající kapacita nestačí. Tlak přichází nejen od hráčů a trenérů, ale i ze strany FAČR či našich rakouských partnerů, kteří by v Břeclavi rádi pořádali tréninkové kempy nebo soustředění. Práce nás tedy čeká opravdu mnoho, ale víme, že se nám vyplatí.

Foto: Ivan Sítek

Umělý povrch je pro vás jako klub FOSFA MSK Břeclav nyní projektem číslo jedna. Povězte nám o něm více.
Ano, umělá tráva je pro nás v tuto chvíli naprostou prioritou. Bohužel se nám zatím nepodařilo uspět v dotačním programu, do kterého jsme se hlásili – byli jsme z něj vyřazeni, protože jsme nesplnili některé podmínky. Upřímně řečeno, tak trochu jsme s tím počítali. Národní sportovní agentura tehdy vypsala dotační titul v hodnotě deseti milionů korun, my jsme se však s projektem pohybovali zhruba kolem patnácti milionů, takže jsme se do limitu nevešli. Další program byl určen pro projekty nad sto milionů, a tam už jsme logicky nemohli konkurovat.

Aktuálně tedy pracujeme na dvou paralelních cestách, jak projekt uskutečnit. První možností je kombinace podpory města, jeho finanční spoluúčasti a dotačního příspěvku z Národní sportovní agentury. Zde ovšem čekáme na schválení státního rozpočtu, bez kterého agentura nemůže nový program vyhlásit. Druhou variantou je spolupráce města, Jihomoravského kraje a našich dlouhodobých partnerů, kteří by nám mohli s tímto projektem pomoci a alespoň částečně jej rozběhnout – ideálně v podobě výměny stávajícího povrchu, aby bylo možné na hřišti trénovat celoročně a plně využít jeho potenciál.

Z jakého důvodu je pro vás umělý povrch stěžejním projektem?

Nejde jen o možnost trénovat v zimních měsících, i když právě to by pro nás znamenalo obrovský posun. Nový povrch by otevřel celou řadu dalších příležitostí – od pořádání mezinárodních turnajů až po rozvoj česko-rakouské fotbalové školy, kterou chceme dále rozšiřovat. Díky modernímu zázemí by bylo možné přivítat v Břeclavi zahraniční týmy, nabídnout jim plnohodnotné podmínky pro trénink i ubytování a vytvořit prostředí, které by žilo fotbalem po celý rok. Mnoho věcí už máme připraveno, chybí jen jediné – aby se projekt skutečně podařilo dotáhnout do konce.

Foto: FOSFA MSK Břeclav

Tím se dostáváme k FOSFA Břeclav Cup, což je tak trochu vaše „dítě“. Pořádáte ho pro všechny věkové kategorie?

Přesně tak. Dá se říct, že turnaj organizujeme pro všechny mladší kategorie, konkrétně do věku U13. Starší kategorie, tedy patnáctky, zatím do programu nezařazujeme – v této věkové úrovni se nyní soustředíme především na dívčí týmy. Do budoucna ale nevylučuji, že se i tato věková skupina do FOSFA Břeclav Cupu zapojí.

Je skvělé, že dokážete do Břeclavi přitáhnout špičkové týmy, například Spartu, Slavii nebo Baník. Co jim nabízíte, že se pravidelně účastní? Je to tradicí a jménem turnajů? Čím je lákáte?

Tradice a jméno turnaje hrají bezpochyby velkou roli – to je první věc, která týmy do Břeclavi přitahuje. Snažíme se však neustále posouvat dál a naším cílem je do budoucna přilákat i kvalitní zahraniční účastníky. To je ale finančně náročnější kapitola, pohybujeme se ve vysokých částkách, takže zatím zůstáváme realisté.

Důležité je, že FOSFA Břeclav Cup neděláme jako byznys. Naopak, stavíme ho na servisním přístupu a přátelské atmosféře, kterou si účastníci opravdu užívají. Týmy se k nám často vracejí samy, aniž bychom je museli zvát. Trenéři mládeže se totiž dobře znají a často postupují při plánování společně. My jim tudíž oznámíme potvrzení termínů a i díky této kombinaci nemáme žádné starosti s naplněním kapacity, spíše naopak.

Kolega, který má organizaci turnaje na starosti, zvládne přihlášky naplnit během čtrnácti dnů. Další kluby už se pak zapisují jen do pořadníku náhradníků. Maximální kapacitu jsme stanovili na šestnáct týmů, protože větší počet by naše hrací plochy neumožnily. I tak je ale každoroční účast obrovská a atmosféra výjimečná.

Jsme za to nesmírně vděční, protože turnaj nás posouvá nejen po sportovní stránce, ale i z hlediska prestiže. A samozřejmě se posouváme i do další fáze – chceme, aby se na akci navázaly i doprovodné aktivity, jako je ubytování, občerstvení, catering, doprovodné soutěže či tomboly. Nejde o výdělek v pravém slova smyslu, ale o možnost, jak celou akci ekonomicky podpořit a zároveň nabídnout účastníkům ještě bohatší zážitek.

Foto: FOSFA Sport

Součástí série turnajů FOSFA Břeclav CUP je také speciální kategorie pro čistě dívčí týmy. Kmenové družstvo navíc již druhým rokem bojuje s nejlepšími v rámci moravské části soutěže. Dá se popsat progres oproti prvnímu roku v této soutěži?

Jsem nadmíru spokojen. Kdo se dívá jen na výsledky, se se mnou v tomhle ohledu asi neshodne – pro mě to totiž není hlavní téma. Důležitější je, aby se o dívčím fotbalu v Břeclavi začalo mluvit, aby se dostal do povědomí okolí. Jak říkám – rybář musí nejdřív nakrmit, než začne chytat. A přesně to je náš přístup.

V současnosti máme soutěž i dostatek hráček, a už teď řešíme sezónu příští, zejména kategorii U15, protože máme dorazové ročníky. Juniorku zatím přihlásit nemůžeme, ale předpokládáme, že naše dívky budou nastupovat ve smíšeném chlapeckém týmu do 15 let – což pravidla umožňují, protože v chlapeckých soutěžích mají dívky věkovou výhodu jednoho roku.

Zároveň už máme vytvořené základy i v nejmladších kategoriích – vznikla přípravka i tým mladších žákyň, což je pro nás velký krok kupředu. Na tuto sezónu jsem plánoval širší spolupráci s několika obcemi, kde jsou šikovné hráčky, ale nakonec jsme nenašli vhodné řešení. Přesto jedeme dál podle plánu. I kdyby něco nevyšlo, program běží dál, „kámen se valí dopředu“.

Jsem přesvědčen, že už v blízké budoucnosti nebudeme jen „sbírat zkušenosti“, ale staneme se skutečně konkurenceschopným týmem. Dívky dělají velké pokroky a jejich nadšení je tím nejlepším důkazem, že jdeme správnou cestou.

Jak pracujete s motivací, když jsou soupeřky často výrazně silnější?

Z fyziologického hlediska to mají dívky přece jen trochu jinak. Jak nám kdysi říkal docent Stejskal při fyziologických zkouškách v Olomouci – dívky se dříve unaví, a jsou také jinak emočně nastavené. Práce s nimi je tedy v tomto směru složitější než u chlapců. Na druhou stranu, když si vytvoří svůj tým a partu, jsou nesmírně soudržné a málokterá odchází.

Na tréninky jezdí na kolech, koloběžkách nebo bruslích, tráví spolu spoustu času a tvoří silné přátelské vazby. Někdy sice dostanou na hřišti pořádnou „nálož“, ale mezi tím poctivě absolvují tréninky, chodí se dívat na zápasy U15 nebo dorostu a především – je na nich vidět, že je fotbal skutečně baví. Obdivuji také jejich nasazení – i když dostanou dvacítku a víc, druhý den jsou znovu na hřišti s úsměvem.

Snažím se být s nimi v kontaktu, občas zaskakuji i na tréninku. Je to pro mě zajímavé, protože díky své dceři mám k ženskému fotbalu osobní vztah – byla mistryní republiky a vím tedy, co ten sport obnáší. Nakonec jsem se ale musel „vyloučit“ – zakázala mi chodit na stadion, protože jsem byl typický rodič-šílenec. (smích) Nakonec jsem stál za plotem a díval se, jak Sparta bojuje o titul – vyhráli tehdy 1:0. Dnes jsem rád, že dcera u fotbalu zůstala alespoň jinak – studuje sportovní pedagogiku a psychologii, učí v mateřské škole a věnuje se dětem se speciálními potřebami. U nás v rodině má sport hluboký a upřímný význam – je součástí života.

Kemp 2025 - soustředění fotbalistek FOSFA MSK Břeclav

Foto: FOSFA MSK Břeclav

Zmiňoval jste, že chcete vtáhnout do fotbalu i dívky z okolí. Existuje osvědčený recept, kterého se chcete držet?

Bezpochyby ano – tím nástrojem je projekt FOSFA Movement School, který je momentálně v rozjezdu. Jeho potenciál je obrovský, ale zatím narážíme na klasický problém – nedostatek finančních prostředků. Aby mohl fungovat naplno, je potřeba zapojit odborníka, profesionála, který by se projektu věnoval dopoledne, mimo běžnou výuku, a spolupracoval s učiteli, ideálně ve formátu všesportovních či fotbalových tříd.

Právě tato cesta nám dává smysl – jakmile dětem ukážete výsledky a dáte jim možnost rozvíjet se v prostředí, které je podporuje, dívky, které mají fotbal opravdu rády, si svou cestu k nám přirozeně najdou.

A co FOSFA olympiáda, která se koná v červnu – šlo by uvažovat čistě o dívčí kategorii?

Nemyslím si, že by to bylo v tuto chvíli reálné. Na základních školách je fotbalistek stále poměrně málo a často by se ani nepodařilo poskládat plnohodnotný tým. Navíc by to bylo do jisté míry i rizikové – pokud by se do hry zapojily dívky bez dostatečných koordinačních schopností, zvyšuje se tím nebezpečí zranění. A u děvčat, která do sportu dávají skutečně víc než sto procent, je to ještě citlivější. Stačí jedno nepříjemné zranění a fotbal by si mohly snadno zošklivit.

Za mnohem lepší řešení považuji smíšený kemp, kde mají dívky možnost si fotbal osahat v bezpečném a přirozeném prostředí. Tam mohou zjistit, jestli je tento sport opravdu baví, a pokud ano, snadno si pak najdou cestu do klubů ve svém okolí. Následně je možné je centralizovat do našeho systému, o kterém mluvím už delší dobu.

Projekt je zatím ve fázi rozjezdu – chybí finance a aktuálně řešíme i legislativní stránku celé věci. Věřím ale, že jakmile se podaří tyto překážky překonat, bude i dívčí fotbal v Břeclavi přirozenou součástí širší sportovní struktury.

Dočetli jste až k závěru první části inspirativního rozhovoru. Na jeho druhou polovinu se můžete těšit za týden, v pátek 12. prosince 2025.